Kočičárny - kočky, kocouři a koťata

Už 14 dní se moje panička snaží, abych nestrádal a já se o ten kocouří život peru jak můžu. Naučil jsem se baštit z lahvičky a hlavně nejsem sám - mám nové kočičí kamarády, i když jsou na mě ještě velcí, přijali mě po pár dnech mezi sebe. I pan doktor má ze mě radost, že jsem zdravý a čiperný kocourek.

Chtěl bych tady všem říci, že jsem své adoptivní člověčí mamince moc vděčný, že tady můžu prožít naplno svůj kocouří život, protože vím, že mí bráškové a sestřičky takové štěstí neměli. Maminku nám přejelo auto a co je s mými sourozenci vlastně vůbec nevím. Vím ale, že existují na světě moc hodní lidé a já jsem měl to štěstíčko na jednoho z nich.

Až trošku povyrostu, přijdu se vám zase ukázat i se svými novými kocouřími "brášky". Život je moc príma.